Největší církevní stavba a dominanta Horního náměstí, původně farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, je jednou z nejvýznamnějších památek dokládajících typické rysy slezské cihlové gotiky. Vznik svatostánku je pevně spjat s Řádem německých rytířů, který v Opavě začal působit od roku 1204. Z listiny krále Václava I., datované rokem 1237, víme, že „rytíři s černým křížem“ měli v Opavě v držení faru. Na základě této informace lze předpokládat, že již dříve existoval jistý románský církevní objekt v místech dnešní konkatedrály.
V závěru 19. století v důsledku zvýšeného zájmu o nyní již proboštský chrám vznikl plán na jeho radikální přestavbu do původní středověké podoby. Z návrhu architekta von Hauberissera však nakonec pro nedostatek financí a odmítavý postoj nastupující generace památkářů sešlo a v první čtvrtině 20. století proběhly pouze dílčí úpravy. Podobně jako mnohé z opavských staveb byl chrám na konci druhé světové války poškozen a postupně během dalších desetiletí opravován. Důležitým mezníkem byl pro kostel rok 1996, kdy se v souvislosti se vznikem ostravsko-opavské diecéze stal druhým biskupským chrámem – konkatedrálou. Od roku 1995 je konkatedrála zapsána do seznamu národních kulturních památek.
Konkatedrála je součástí projektu Otevřené chrámy a vy se tak můžete podívat dovnitř a nechat se provést průvodcem, nebo jen pozvnávat její krásy o samotě.