Opavské Slezsko je známé obrovským množstvím zámků, muzeí a přírodních zajímavostí. Většinu z nich jistě dobře znáte. Proto se dnes podíváme na místa, která stojí za zhlédnutí, ale z nejrůznějších důvodů na ně usedl prach zapomnění.
Tři zatopené sudičky
Malebné údolí řeky Moravice láká k návštěvě milovníky nádherné přírody, zaryté romantiky a mírumilovné duše po celý rok. Podzim, zima nebo snad špatné počasí nemohou tomuto kouzelnému místu ubrat na kráse. Ba naopak. Déšť, mlha a sníh dodávají údolí Moravice tajuplný nádech.
Moravice pramení v Hrubém Jeseníku a pyšní se úctyhodnou délkou 100 km. My se dnes zatouláme do jejích méně známých koutů. Schválně. Říkají vám něco názvy Medlice, Kerhartice a Lesy?
Jsou to tři vesnice, které spojovala těžba a zpracování břidlice. A ještě jedna věc. Jejich smutný osud. Jako by nestačil těžký život daleko od civilizace s náročnou dřinou v lomech, ve 40. letech 19. století přišlo zásadní rozhodnutí. Bude se stavět vodní nádrž Kružberk.
Vydáte-li se po stopách těchto tří svědků historie, najdete jen starý kerhartický lihovar, kříž u cesty, dva domy a zbytky kostela. Voda v Kerharticích spolkla 25 domů, zbytek byl zbourán, jelikož se nacházel v prvním pásmu ochrany. Z Medlic se zachovala tři stavení a bývalá trafostanice, dalších 25 domů muselo zmizet. A v obci Lesy zůstaly jen tři domy.
Zbytek stop po lidské přítomnosti zahladila voda a příroda. Ta si bez lidí poradí. Tím zmizel kus malebného kraje, na který s láskou vzpomínala i Joy Adamsonová, která zde prožila své dětství.
Železnice, po které se vlak nikdy neprojel
Dalším smutným odkazem historie jsou polorozpadlé náspy, propusti, zářezy a započaté stavby mostů, které měly být součástí kolosální železniční tratě z Opavy do Trenčína. Bohužel zůstalo jen u nich a pár náčrtů a plánů na papíře.
Psal se konec 60. let 19. století a železnice byla fenoménem své doby. Vlaky za sebou nechávají parní stopu na území Slezska již několik let především díky Severní dráze císaře Ferdinanda, spojnici Dolních Rakous s Malopolskem. Avšak hlavní město rakouského Slezska Opava je postaveno mimo tuto hlavní linii, stejně jako mimo trať vedoucí z Olomouce. Je zapotřebí vyřešit absenci rychlého spojení Pruska s Uhrami. Proto vznikl plán, jak propojit Slezsko s Moravou a Trenčínem. Železniční trať měla vést z Opavy přes Hradec nad Moravicí, Skřipov a Fulnek k Suchdolu nad Odrou, dále přes Nový Jičín a Vsetín až k Vlárskému průsmyku.
Stavba byla zahájena v roce 1873. Krach na vídeňské burze však zapříčinil úpadek železničních společností a práce na trati byly omezeny. Pokračovalo se pouze na úseku z Opavy do Suchdolu nad Odrou, ale i zde 15. ledna 1847 práce skončily. Jediným dokončeným úsekem tak zůstala trať Opava – Hradec nad Moravicí. Tak skončil jeden megalomanský projekt, po němž se dochovalo pár ruin, na které můžete narazit během putování Opavským Slezskem.
Po stopách zaniklých zámků
Když se přesuneme k Hrabyni, najdeme další z opomíjených kusů naší historie. Po cestě z Hrabyně do Háje ve Slezsku si na její levé straně můžete všimnout torza velkolepého barokního zámku. Do současnosti se dochovala pouze zchátralá míčovna, která byla později přestavěna na sýpku, a část zahradní zdi.
Další zaniklý zámek připomíná anglický park s romantickou zříceninou mostu v Dobroslavicích. Osud tohoto zámku zpečetila 2. světová válka, během které byl zámek zničen. O pár set metrů dál, na cestě mezi Dobroslavicemi a Děhylovem, se nachází dva kamenné smírčí kříže z 16. století. V jejich blízkosti je potom i barokní socha na kamenném sloupu.
Posledním zaniklým zámkem, který si připomeneme, je ten, který stál na levé straně rybníka ve Štítině. Ten byl koncem 80. let minulého století stržen kvůli špatnému technickému stavu. Dodnes jej připomíná pouze hromada sutin a kaplička, která stojí na pravé straně silnice směrem do Kravař.